English
Provozní doba pokladny:
V lednu a v únoru (v roce 2020) od 9. ledna do 28. února, vždy ve čtvrtek a v pátek, od 10 do 15 hodin.
V březnu (v roce 2020) bude upřesněno.
V dubnu, květnu, září a říjnu začíná poslední prohlídka v 15:15
V červnu, červenci a srpnu od 9 hodin (každý den, od roku 2020), poslední prohlídka začíná v 16:30
Sledujte však aktuální nabídku správy zámku.
Změna prohlídek vyhrazena - z důvodu havárií, státních svátků, tuhých mrazů, příprav kulturních akcí apod.
Prohlídka se koná při min. počtu 5 osob.
Dvořanská světnice na nás zapůsobí honosně a naznačuje ušlechtilost a moc tehdejších pánů z Růže, pánů z Rožmberka. Celému prostoru vévodí zrcadlová klenba, v jejímž středu je namalován rožmberský jezdec, symbol urozenosti a mocnosti rodu.
Jídelna je vybavena renesančním nábytkem, ale i sadou číší, pohárů a stolovacího nádobí typického pro 17. století.
Vybavení našeho fraucimoru poukazuje na urozenost tehdejších dvorních dam a na jejich zálibu ve chvílích odpočinku, jakou bylo vyšívání či hraní na hudební nástroje.
Knihovna uvádí do sběratelské vášně posledního vladaře rožmberského dominia. Tato záliba Petra Voka byla odrazem tradice rodu, ale i obrazem jeho touhy po vzdělání, čímž se lišil od ostatních šlechticů v Evropě. Šlechtické knihovny, na rozdíl od rožmberské, byly velmi skromné, neboť čítaly asi 15 až 20 knih. Knihovna Petra Voka, která měla společně s archivem a obrazárnou svou vlastní budovu, ukrývala na Třeboni 10 575 svazků.
V kunstkomoře se setkáváme se sběratelskou aktivitou Petra Voka. V jeho době obdivujeme sbírku kompasů, navigačních přístrojů, ale i matematické instrumenty (hvězdný glóbus, triangl, hodiny aj.), nebeské sféry, dalekohledy, modely i hračky, stolovací nádobí, růženec z korálů, architektonické makety, voskové plastiky, textil, koberce, skelety zvířat či portréty šlechticů.
Ač alchymie přišla do Evropy příchodem Arabů z Egypta, největšího ohlasu a rozkvětu se dočkala v době renesance poté, co se přiklonila k farmacii a lékařství právě v době Viléma z Rožmberka a císaře Rudolfa II. Alchymisty na Třeboni měl i Petr Vok. Laboratoř je tvořena krbem, pecí uprostřed místnosti, která se používala pro metalurgické pokusy, přestože svým vzezřením laboratoř často připomíná černou kuchyni. Neodmyslitelnou součástí laboratoří je i velké množství skleněných a hliněných baněk.
