STÁTNÍ ZÁMEK TŘEBOŇ / HROBKA SCHWARZENBERGŮ DOMANÍN

Perla v okvětí vodní růže

Renesanční sídlo posledního Rožmberka, Petra Voka
vánoční rezidence Schwarzenbergů v letech 1895-1922

 

Třeboň rožmberská, Třeboň schwarzenberská, Třeboň lázeňská, Třeboň líbezná,
poklidná i životem kypící. Městu dominuje renesanční zámek
obklopený rozlehlým anglickým parkem, vystavěný pod hrází rybníka Svět, na jehož nádvořích ještě dnes řinčí zbraně rytířů i kavalírů, ale také zní hudba doprovázející lehké kroky tanečníků.
Třeboň je lék pro duši i tělo - a na zámku to všechno začíná...

 


 

 

 


 

 

Přijměte pozvání ke žhnoucím kachlovým kamnům - nově otevřeno také v zimě

 

NA VELKÉM ZÁMECKÉM NÁDVOŘÍ
NAVŠTIVTE ZNOVUOTEVŘENOU

KAVÁRNU PAOLO SARCELLI

OTEVŘENA JE OD ÚTERÝ DO NEDĚLE
OD 11 DO 19 HODIN


V nabídce mají
PAVAN CAFFÉ, domácí zákusky i pečené čaje,
štrúdl, slaný koláč a mnoho dalšího


 


 

 

 

* * * * *

 

 

* * * * *

 

 

* * * * *

 

 

* * * * *

 

 

 


 

 

 

 

NÁVŠTĚVNÍ DOBA:

 

Státní zámek Třeboň / v zimě každé úterý ve 14 hodin / více ZDE
Hrobka Schwarzenbergů Domanín / v zimě každý čtvrtek ve 14 hodin / více ZDE
Dům přírody Třeboňska / v zimě každou středu a sobotu / více ZDE

Dům Štěpánka Netolického na náměstí / v zimě od středy do pondělí / více ZDE
Věž staré radnice / v zimě od pondělí do pátku / více ZDE
Kostel sv. Jiljí s klášterem / v zimě od pondělí do soboty v 15 hodin / více ZDE

Třeboň v marcipánu / v zimě každý den / více ZDE
Pivovar Regent / v zimě každý den / více ZDE
Záchranná stanice / v zimě od pondělí do pátku / více ZDE

 

 


 

 

 

 


 

Na místě dnešního zámku stávala pravděpodobně od poloviny 14. století vodní tvrz pánů z Landštejna, jíž roku 1366 zdědili Rožmberkové. Ti se zároveň zasloužili o nadaci města, jaké se dostávalo královským městům - opevnění kamennou hradbou s příkopem, pořádání výročních trhů a dovoz soli. Zanedlouho se tak město i s bažinatým okolím stalo téměř nedobytným místem, jemuž zásluhou nových majitelů nechyběl klášter, pivovar či špitál. Zároveň došlo k přebudování panského sídla na mohutný hrad, nejspíše pravidelného oválného půdorysu, který tvořily hradby a časem i tři paláce a dvě věže. Součástí hradu byly obytné místnosti, velký sál, kaple, pokoje fraucimoru i vnější pavlače.  Význam města ještě vzrostl, když se v jeho okolí začaly zakládat rybníky, které obdivují turisté dodnes a v současné době probíhají snahy o jejich zápis na seznam UNESCO.


Hlavním podnětem pro zahájení rozsáhlých přestaveb panského sídla v renesančním stylu byl velký požár, který postihl Třeboň v roce 1562 a kterému padlo za oběť čtyřicet osm domů i část zámeckého komplexu. Nedlouho poté se na zámku rozeběhly nákladné stavební práce podle návrhů a pod dohledem rožmberského architekta italského původu Antonia Ericery Vlacha. Tehdejší majitel, Vilém z Rožmberka, město navštěvoval pravidelně, ale většinou jen na pár dní, když tudy projížděl za příbuznými, nebo cestoval dále za diplomatickými úkony. Několikrát v Třeboni také nalezl útočiště před morem a uchýlil se tam k odpočinku po prodělané nemoci. Četnost jeho návštěv na Třeboni stoupla v jeho zralém věku v souvislosti s budováním rybniční soustavy, ale i pobytem věhlasných alchymistů, jakými byli John Dee a Edward Kelly.


Když český místokrál Vilém z Rožmberka roku 1592 skonal bezdětný ve svém paláci na Pražském hradě, přešlo rodové dědictví, včetně obrovských dluhů, na jeho mladšího bratra Petra Voka z Rožmberka, dosud sídlícího na mládeneckém sídle v Bechyni. Ve stavovské společnosti byl poslední Rožmberka znám spíše jako intelektuál, milovník žen, sběratel knih, uměleckých předmětů a nejrůznějších kuriozit. Ač za svého života nedosáhl velkých politických postů, po převzetí majetku se projevil jako rozvážný a zdatný hospodář. Ačkoliv se však Petr Vok snažil ze všech sil uchovat rodový majetek v ucelené podobě, na nátlak věřitelů byl donucen k prodeji některých okrajových panství. Po smrti své jediné manželky Kateřiny z Ludanic se Petr Vok s těžkým srdcem rozhodl v roce 1601 prodat i starobylé rodové sídlo v Českém Krumlově s celým panstvím císaři Rudolfovi II. Následujícího roku tajně opustil krumlovské brány a odstěhoval se do Třeboně. Zdejší zámek, obohacený nově o Vokovu knihovnu, umělecké sbírky a rodový archiv, mu zajišťoval veškeré pohodlí i ochranu.  Zámecká rezidence doznala po roce 1598 i četných stavebních změn za přičinění Domenica Comety z Eckthurmu. S Petrem Vokem se na Třeboň přestěhovalo více než sto čtyřicet osob, které patřily k rožmberskému dvoru. Třeboň se v závěru života posledního vladaře domu rožmberského stala i místem čilého, avšak utajeného, diplomatického ruchu v nastalém období náboženských rozepří. K vzrušujícímu ovzduší konspirace patřili tak i kurýři, kteří přinášeli na třeboňský zámek důvěrná, mnohdy šifrovaná sdělení z Moravy, Slezska, Rakouska, Uher i Říše.


Petr Vok z Rožmberka zemřel v listopadu 1611 přímo na třeboňském zámku a jeho tělo bylo počátkem února 1612 pochováno v rožmberské hrobce v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě, nedaleko rodového hradu v Rožmberku nad Vltavou. Záhy zemřel i jediný případný dědic, bezdětný Vokův synovec Jan Zrinský ze Serynu, syn Evy z Rožmberka. Majetek následně připadl smluvním dědicům, evangelickým Švamberkům, za nichž se Třeboň stala opěrným bodem stavovských vojsk. Vyhladověné město roku 1622 kapitulovalo, panství připadlo Habsburkům a vybavení, včetně uměleckých sbírek, bylo odvezeno na Hlubokou, do Uherčic a do Prahy.


Teprve roku 1660 se panství ujímají Schwarzenbergové, kteří si až do 19. století budovali rozsáhlá dominia v severozápadních a jižních Čechách. Třeboň se pro knížecí rod navíc stala jejich srdeční záležitostí, neboť byla jejich prvním oficiálně drženým českým statkem. Na konci 18. století bylo nedaleko zámku zřízeno i jedno z mnoha rodinných pohřebišť, tehdy ještě v kryptě hřbitovního kostelíka na okraji rybníka Svět. Zanedlouho však došlo k výstavbě nové rodové majestátní rodové hrobky v neogotickém slohu. Ač nebyl třeboňský zámek rezidenčním sídlem Schwarzenbergů, stal se místem pro setkání členů rodu v rodinné atmosféře, jako tomu bylo v letech 1895 až 1922 při oslavách svátků vánočních.

 

 

 


Akce

Výstava

Třeboň: výstava S NADHLEDEM - třeboňské vzdušné krajiny Daniela France

  • Zámecká galerie Třeboň ()
  • 30. 3. 2019–1. 5. 2019
  • 9.00–16.00
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele
Výstava

Třeboň: výstava květin Amarylis 2019

  • Zámek Třeboň - trasa A ()
  • 13. 4. 2019–22. 4. 2019
  • 9.00–17.00
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele
Kulturní akce

Třeboň: CAMPANELLO - ukázka tanců z období renesance a baroka

  • Zámek Třeboň - Schwarzenberský sál ()
  • 13. 4. 2019
  • 10.30
Kulturní akce

Třeboň: CAMPANELLO - ukázka tanců z období renesance a baroka

  • Zámek Třeboň - Schwarzenberský sál ()
  • 13. 4. 2019
  • 14.30

Zprávy

Ohlédnutí za rokem 2018

21. 1. 2019

Památky ve správě Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích mají za sebou další úspěšnou sezónu. Celková návštěvnost v roce 2018 opět překonala pětimilionovou...

Do nové sezóny se Zápisníkem návštěvníka památek

18. 1. 2019

Patříte mezi časté návštěvníky památek? Upoutal vás jednotný design nových vstupenek, které byste si rádi schovali na památku? Tak právě vám je určen sběratelský deník...

Zimní provoz na jihočeských hradech a zámcích

14. 1. 2019

Nemusíte čekat až do 30. března 2019, než se otevřou brány všech památek ve správě Národního památkového ústavu. Některé z nich mají otevřeno i v zimních měsících.

TÉMA ROKU 2019

Každý rok si připomínáme důležitá výročí historických událostí i osobností nebo upozorňujeme na témata, která považujeme za podstatná. Letos jsme pro vás připravili: