STÁTNÍ ZÁMEK TŘEBOŇ / HROBKA SCHWARZENBERGŮ DOMANÍN

Perla v okvětí vodní růže


Renesanční sídlo posledního Rožmberka, Petra Voka
vánoční rezidence Schwarzenbergů v letech 1895-1922

 

* * * * *

 

* * * * *

 

 


 

* * * * *


 


 

 

 

 

 

NÁVŠTĚVNÍ DOBA:

Státní zámek Třeboň / více ZDE
Hrobka Schwarzenbergů Domanín / více ZDE

 

DOPORUČUJEME NAVŠTÍVIT:

Státní hrad Nové Hrady (do 21.12.) /// Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec (do 30.11.)
Státní zámek Hluboká nad Vltavou (do 21.12.) /// Státní hrad Rožmberk nad Vltavou (do 30.11.)
Státní hrad a zámek Český Krumlov (do 21.12.) /// Státní hrad Švihov (27.12. - 31.12.)
Státní hrad a zámek Horšovský Týn (24.12.)

 

 


 

 

 

 


 

Na místě dnešního zámku stávala pravděpodobně od poloviny 14. století vodní tvrz pánů z Landštejna, jíž roku 1366 zdědili Rožmberkové. Ti se zároveň zasloužili o nadaci města, jaké se dostávalo královským městům - opevnění kamennou hradbou s příkopem, pořádání výročních trhů a dovoz soli. Zanedlouho se tak město i s bažinatým okolím stalo téměř nedobytným místem, jemuž zásluhou nových majitelů nechyběl klášter, pivovar či špitál. Zároveň došlo k přebudování panského sídla na mohutný hrad, nejspíše pravidelného oválného půdorysu, který tvořily hradby a časem i tři paláce a dvě věže. Součástí hradu byly obytné místnosti, velký sál, kaple, pokoje fraucimoru i vnější pavlače.  Význam města ještě vzrostl, když se v jeho okolí začaly zakládat rybníky, které obdivují turisté dodnes a v současné době probíhají snahy o jejich zápis na seznam UNESCO.


Hlavním podnětem pro zahájení rozsáhlých přestaveb panského sídla v renesančním stylu byl velký požár, který postihl Třeboň v roce 1562 a kterému padlo za oběť čtyřicet osm domů i část zámeckého komplexu. Nedlouho poté se na zámku rozeběhly nákladné stavební práce podle návrhů a pod dohledem rožmberského architekta italského původu Antonia Ericera Vlacha. Tehdejší majitel, Vilém z Rožmberka, město navštěvoval pravidelně, ale většinou jen na pár dní, když tudy projížděl za příbuznými, nebo cestoval dále za diplomatickými úkony. Několikrát v Třeboni také nalezl útočiště před morem a uchýlil se tam k odpočinku po prodělané nemoci. Četnost jeho návštěv na Třeboni stoupla v jeho zralém věku v souvislosti s budováním rybniční soustavy, ale i pobytem věhlasných alchymistů, jakými byli John Dee a Edward Kelly.


Když český místokrál Vilém z Rožmberka roku 1592 skonal bezdětný ve svém paláci na Pražském hradě, přešlo rodové dědictví, včetně obrovských dluhů, na jeho mladšího bratra Petra Voka z Rožmberka, dosud sídlícího na mládeneckém sídle v Bechyni. Ve stavovské společnosti byl poslední Rožmberka znám spíše jako intelektuál, milovník žen, sběratel knih, uměleckých předmětů a nejrůznějších kuriozit. Ač za svého života nedosáhl velkých politických postů, po převzetí majetku se projevil jako rozvážný a zdatný hospodář. Ačkoliv se však Petr Vok snažil ze všech sil uchovat rodový majetek v ucelené podobě, na nátlak věřitelů byl donucen k prodeji některých okrajových panství. Po smrti své jediné manželky Kateřiny z Ludanic se Petr Vok s těžkým srdcem rozhodl v roce 1601 prodat i starobylé rodové sídlo v Českém Krumlově s celým panstvím císaři Rudolfovi II. Následujícího roku tajně opustil krumlovské brány a odstěhoval se do Třeboně. Zdejší zámek, obohacený nově o Vokovu knihovnu, umělecké sbírky a rodový archiv, mu zajišťoval veškeré pohodlí i ochranu.  Zámecká rezidence doznala po roce 1598 i četných stavebních změn za přičinění Domenica Comety z Eckthurmu. S Petrem Vokem se na Třeboň přestěhovalo více než sto čtyřicet osob, které patřily k rožmberskému dvoru. Třeboň se v závěru života posledního vladaře domu rožmberského stala i místem čilého, avšak utajeného, diplomatického ruchu v nastalém období náboženských rozepří. K vzrušujícímu ovzduší konspirace patřili tak i kurýři, kteří přinášeli na třeboňský zámek důvěrná, mnohdy šifrovaná sdělení z Moravy, Slezska, Rakouska, Uher i Říše.


Petr Vok z Rožmberka zemřel v listopadu 1611 přímo na třeboňském zámku a jeho tělo bylo počátkem února 1612 pochováno v rožmberské hrobce v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vyšším Brodě, nedaleko rodového hradu v Rožmberku nad Vltavou. Záhy zemřel i jediný případný dědic, bezdětný Vokův synovec Jan Zrinský ze Serynu, syn Evy z Rožmberka. Majetek následně připadl smluvním dědicům, evangelickým Švamberkům, za nichž se Třeboň stala opěrným bodem stavovských vojsk. Vyhladověné město roku 1622 kapitulovalo, panství připadlo Habsburkům a vybavení, včetně uměleckých sbírek, bylo odvezeno na Hlubokou, do Uherčic a do Prahy.


Teprve roku 1660 se panství ujímají Schwarzenbergové, kteří si až do 19. století budovali rozsáhlá dominia v severozápadních a jižních Čechách. Třeboň se pro knížecí rod navíc stala jejich srdeční záležitostí, neboť byla jejich prvním oficiálně drženým českým statkem. Na konci 18. století bylo nedaleko zámku zřízeno i jedno z mnoha rodinných pohřebišť, tehdy ještě v kryptě hřbitovního kostelíka na okraji rybníka Svět. Zanedlouho však došlo k výstavbě nové rodové majestátní rodové hrobky v neogotickém slohu. Ač nebyl třeboňský zámek rezidenčním sídlem Schwarzenbergů, stal se místem pro setkání členů rodu v rodinné atmosféře, jako tomu bylo v letech 1895 až 1922 při oslavách svátků vánočních.

 

 

 


Akce

Výstava

TŘEBOŇ: výstava SKLENĚNÉ VÁNOCE (OA, SOŠ a SOU Třeboň)

  • Třeboň - Zámecká galerie ()
  • 11. 12. 2018–18. 12. 2018
  • 9.00–17.00
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele
Kulturní akce

TŘEBOŇ: koncert VÁNOCE S KARMÍNOU

  • Třeboň - Schwarzenberský sál zámku ()
  • 15. 12. 2018
  • 19.00–20.00
Výstava

Výstava květin Amarylis 2019

  • Zámek Třeboň - trasa A ()
  • 13. 4. 2019–22. 4. 2019
  • 9.00–17.00
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele
Společenské akce

Mezinárodní festival animovaných filmů ANIFILM 2019

  • Zámek Třeboň - Schwarzenberský sál a zámecký park ()
  • 7. 5. 2019–12. 5. 2019
  • 9.00–23.30
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele

Zprávy

Zápisník pro návštěvníka památek

28. 9. 2018

Vážení návštěvníci, Národní památkový ústav vydává ke Dni české státnosti Zápisník návštěvníka památek.

navštěvujte naše památky, foťte a soutěžte! Hradozámecké léto s českým rozhlasem

TÉMA ROKU 2018

Každý rok si připomínáme důležitá výročí historických událostí i osobností nebo upozorňujeme na témata, která považujeme za podstatná. Letos jsme pro vás připravili: